Padající listí, hnědnoucí rákos, schnoucí tráva, ranní opary a mlhy, to vše k podzimu patří. Na procházkách podzimní přírodou jsou to především barvy, které nás uchvátí svojí krásou.
Vždyť podzim není o tom, že lidi sedí zavření doma, protože se jim nikam nechce v ošklivém počasí. Podzim dává hodně možností. Například projít se do parku mezi listy. Uvidíte, ale hlavně uslyšíte to krásné šumění jako by vám někdo něco chtěl pošeptat něco jako: Pojď blíž, pojď a vezmi si mě na památku, já ti to jednou oplatím. Vždyť to není tak těžké porozumět přírodě a hlavně podzimu.
Co však zkazí dojem této krásy je, že na mnoha místech můžeme vidět „po sezóně“ důsledek chování některých turistů, jedinců, kteří zanechávají odpadky u odpočívadel, laviček. Tyto nejenže hyzdí naši přírodu, ale mohou uvolňovat vysoce jedovaté látky. Člověk je součástí přírody a měl by si uvědomit, že to, co po něm může zůstat i tisíce let, zdaleka není jen to, na co by měl být hrdý.
Různé odpadky se rozkládají různou dobu. Navíc i stejný materiál se může rozkládat mnohem kratší či mnohem delší dobu, protože záleží na místě, kde odpadek leží. Nejvíce záleží na vlhkosti, slunečním světle a přístupu vzduchu. U organických materiálů také na existenci „rozkradačů“, tedy organismů, které se odpadem živí nebo v něm žijí. Přesto existuje celá řada odpadků, která se rozkládá velmi dlouhou dobu dlouhou dobu nebo dokonce nikdy.
Například ohryzek jablka, hrušky se rozkládá 16 dní; papír 4 měsíce; slupka od banánu 5 měsíců; slupka od pomeranče 1 rok.
S delší dobou rozkladu jsou to:
- krabice od nápoje bez hliníkové fólie (kefíry, čerstvá mléka) 7 let,
- nedopalek cigarety s filtrem 15 let,
- plechovka 15 let,
- igelitový sáček či taška 25 let (nové ekologické tašky se samorozkládacím degradabilním plastem 1 rok),
- žvýkačka 50 let,
- plastový kelímek 70 let
- PET láhev, plastová láhev 100 let,
- alobal nebo tetra-pak s hliníkovou fólií 100 let,
- jednorázové pleny 250 let,
- sklo tisíce let (ale možná nikdy),
- polystyren desetitisíce let (ale možná nikdy).
Tak bychom mohli pokračovat s výčtem dalších odpadů, které do přírody nepatří.
Návod na třídění odpadů v Česku lze nalézt na webových stránkách značení tříděného odpadu.
Zavedením environmentálního vzdělávání a výchovy (EVVO) na školách je naučit žáky žít podle principů trvale udržitelného rozvoje. Environmentální (ekologická) výchova vede žáky k pochopení souvislostí a složitostí vztahů člověka a životního prostředí. Vede k osvojení si odpovědnosti za jednání a přístup jedince i celé společnosti k životnímu prostředí. Učí citlivě vnímat zákonitosti přírody a poznávat podmínky života, strukturu a funkci ekosystémů i celé biosféry. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků.
EVVO je důležitou součástí žití na naší krásné planetě! Jak podnítit zájem dětí v útlém věku o ekologii lze například i formou motivace, účastí na různých ekologických aktivitách nebo i pomocí pracovních listů:
Za zdravé Lešensko, z.s. 