Ukliďme Česko 2022

Letos mohla konečně po nouzovém stavu z minulých let proběhnout akce Ukliďme Česko, které se zpravidla účastní členové spolku ČSOP a Za Zdravé Lešensko. Opět se nasbíralo všeho možného dostatečné množství. Jako rarita nás tentokrát v Jasenickém potoce čekal kabát. Nejspíš někomu bylo moc horko a nevěděl, jak se ho zbavit 🙂 😦

Věříme, že příští rok bude odpadu zase o něco méně!

Reflexní terapie jako samoléčba

Spolek Za Zdravé Lešensko uspořádal v měsíci dubnu přednášku paní Radky Dvořákové na téma Reflexní terapie jako samoléčba.

Paní Radka Dvořáková si svou praxí a zkušenostmi vypracovala vlastní specifický postup na uvolnění krční páteře. Úspěšně kombinuje reflexní terapii s bylinnou léčbou a snaží se zachovávat celostní přístup ke zdraví svých zákazníků. Přednáška byla pro přítomné obohacující a hlavně praktická!

Ptačí hodinka: Jak dopadlo celorepublikové sčítání ptáků na krmítku

Každý rok se do Ptačí hodinky přidává více lidí, od loňska jejich počet stoupl o 8 000. Dohromady od 7. do 9. ledna sčítalo ptáky na krmítku 35 tisíc dobrovolníků, kteří tak pomáhají České společnosti ornitologické monitorovat přibývaní a ubývání jednotlivých druhů u nás. Nejpočetnějším hostem krmítek je sýkora koňadra a od loňska si polepšili strakapoudi, sojky, brhlíci či dlaskové.

Více se dozvíte zde.

Výsledky loňského zimního kola Živé zahrady

Pozorování provedlo celkem 231 zahrad. Nejvyšší hodnocení, 7,8 bodu získala zahrada ZŠ Jílové. Nejčastěji pozorovaným druhem byla sýkora koňadra (90%), následována kosem černým (88%) a sýkorou modřinkou (84%). Na 87% zahrad byly pozorováni vrabci. Bohužel část mapovatelů neuvedla, o jaký vrabčí druh se jednalo. Zajímavostí určitě je, že na každé jedenácté zahradě byla k vidění veverka. A na celkem 20ti zahradách neměli žádné ptačí krmítko.

Přírodní prameny v okolí Jasenice

Při svých toulkách krajinou kolem Jasenice a procházkách se členové ZO 4 ČSOP Jasenice zaměřili na přírodní prameny, které by zasloužili zviditelnit. O jednom takovém jsme již informovali před několika lety. Jedná se o pramen, který odtéká do Vysockého potoka a dál se vlévá do Jasenického potoka (viz obrázek 1). Druhým pramenem je právě pramen Vysockého potoka, který vyvěrá ze země na úpatí začínající lesíka pod místní části obce Lešná – Vysokou (obrázek 2). Členy ČSOP napadlo, že tyto místa by si zasloužila označení (nadstřešení), aby náhodní kolemjdoucí věděli, že právě zde pramení malé vodní toky, v současné době, kdy je voda a zvlášť ta přírodní, tak vzácná.

Na internetových stránkách (https://www.estudanky.eu) lze nalézt mapu studánek a pramenů. I když ty naše tam nejsou zaneseny, važme si těchto ojedinělých přírodních úkazů, jelikož jsou dnes vzácností! Poděkování patří nejen členům ZO4 ČSOP Jasenice, ale také naší obci Lešná, která činnost spolků každoročně podporuje!

Proč chráníme přírodní památky, přírodní objekty?

Důvody, proč vůbec památky chráníme, ale i pro způsoby, jakým to děláme, je zásadní hodnota, jakou jim přiznáváme, čeho si na nich ceníme. Pochopitelně, samotný fakt ochrany památek není samozřejmý (což platí ještě víc u ochrany přírody).

V evropské kultuře prošla ochrana památek delším vývojem.  Už v antickém Římě najdeme zájem staré umělecké předměty sbírat, případně pečovat o objekty připomínající významné události. Skutečná památková péče, která jednak vědomě uznala hodnotu památek epochy minulé a současně přijala zákonná opatření na jejich ochranu vznikla v období renesance. Vrcholu pak dosáhl kult památek v 19. století, které plně docenilo význam historické hodnoty.

V ochraně přírody převládá víceméně podobné ladění jako u kulturních památek, které dávají přednost spíš hodnotě historické. Ochranáři mají tendenci zachovávat nějaký daný stav, nebo dokonce snahu se vracet k jakémusi ideálnímu stavu dřívějšímu například krajině 19. století. Proto kosí, kácí, vytrhávají, nechávají spásat vegetaci tam, kde by „volná ruka přírody“ způsobila „škody“.

V případě například Jasenického lomu mohou příslušné orgány nad rámec zákona omezit nebo zcela zakázat vstup, pokud hrozí poškozování území, zejména nadměrnou návštěvností. Omezení bývají vyznačena na informačních tabulích u vstupu do území.

Dalším příkladem přírodní památky může být dub v Jasenici (dub letní /Quercus robur/) má statut památného stromu od roku 1999. Tento 16 metrů vysoký strom o obvodu kmene 333 centimetrů se nachází nedaleko centra obce v její jižní části. Bohužel někdy se stává, že i tyto přírodní památky jsou necitlivým přístupem ohrožovány.

Glosa na závěr

Můžeme být pouhými diváky, aktéry nebo v nejhorším případě i „záškodníky“. Hodnoty památek kulturních i přírodních mají zůstat pro budoucí generace, avšak záleží na každém jedinci, jaký postoj či přístup si zvolí.

Komise životního prostředí
Yveta Odstrčilíková