Proč chráníme přírodní památky, přírodní objekty?

Důvody, proč vůbec památky chráníme, ale i pro způsoby, jakým to děláme, je zásadní hodnota, jakou jim přiznáváme, čeho si na nich ceníme. Pochopitelně, samotný fakt ochrany památek není samozřejmý (což platí ještě víc u ochrany přírody).

V evropské kultuře prošla ochrana památek delším vývojem.  Už v antickém Římě najdeme zájem staré umělecké předměty sbírat, případně pečovat o objekty připomínající významné události. Skutečná památková péče, která jednak vědomě uznala hodnotu památek epochy minulé a současně přijala zákonná opatření na jejich ochranu vznikla v období renesance. Vrcholu pak dosáhl kult památek v 19. století, které plně docenilo význam historické hodnoty.

V ochraně přírody převládá víceméně podobné ladění jako u kulturních památek, které dávají přednost spíš hodnotě historické. Ochranáři mají tendenci zachovávat nějaký daný stav, nebo dokonce snahu se vracet k jakémusi ideálnímu stavu dřívějšímu například krajině 19. století. Proto kosí, kácí, vytrhávají, nechávají spásat vegetaci tam, kde by „volná ruka přírody“ způsobila „škody“.

V případě například Jasenického lomu mohou příslušné orgány nad rámec zákona omezit nebo zcela zakázat vstup, pokud hrozí poškozování území, zejména nadměrnou návštěvností. Omezení bývají vyznačena na informačních tabulích u vstupu do území.

Dalším příkladem přírodní památky může být dub v Jasenici (dub letní /Quercus robur/) má statut památného stromu od roku 1999. Tento 16 metrů vysoký strom o obvodu kmene 333 centimetrů se nachází nedaleko centra obce v její jižní části. Bohužel někdy se stává, že i tyto přírodní památky jsou necitlivým přístupem ohrožovány.

Glosa na závěr

Můžeme být pouhými diváky, aktéry nebo v nejhorším případě i „záškodníky“. Hodnoty památek kulturních i přírodních mají zůstat pro budoucí generace, avšak záleží na každém jedinci, jaký postoj či přístup si zvolí.

Komise životního prostředí
Yveta Odstrčilíková

                                               

Co jsou mokřady a k čemu nám slouží?

Mokřady patří mezi velice významné, ale v současnosti i světově nejohroženější ekosystémy. Podílejí se na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem vody, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší, jsou zdrojem potravy.

Význam zmiňování mokřadů je důležitý v době klimatických změn. V neposlední řadě jsou mokřady biotopem specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. Z krajiny zmizely a mizí zejména mokřady lokálního významu. Hlavní příčiny úbytku mokřadů jsou přeměna mokřadů na zemědělskou půdu, odvodňování, narovnávání a zahlubování koryt řek, budování vodních nádrží, urbanizace nebo i těžba rašeliny.

Současný stav mokřadů v ČR a jejich biodiverzity je na programu pozornosti výchovy a vzdělávání a šíření povědomí o úloze a fungování mokřadů v krajině. Na území naší obce byl vybudován v rámci projektu Interreg V-A a pohraniční spolupráce ZO 1 ČSOP Valašské Meziříčí a ALCEDO Čadca jeden takový mokřad, který zadržuje vodní erozi a přispívá malým dílem proti vysychání krajiny.

Na území Lešenska se nacházejí nejméně dva objekty, kde by mohly být realizovány další ekologicky významné mokřady. Jeden se nalézá v katastrálním území Lhotka nad Bečvou a druhý v katastrálním území Jasenice (viz fota níže; více fotografií z jmenovaných území naleznete na www.zazdravelesensko.cz).

Program Posílení biodiverzity je součástí Prioritní osy 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu, je zaměřen na zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb. Program je součástí Operačního programu Životní prostředí a může si zažádat kterákoliv obec/město.

Jestliže máte zájem se blíže seznámit, kde všude v ČR se nalézají mokřady, využijte odkaz v databázi mokřadů ČR, který je na adrese http://mokrady.ochranaprirody.cz/.

Příležitost je cokoli, co přináší šanci změnit okolnosti k lepšímu. Potkáváme hodně příležitostí, převlečených za problémy nebo hodně práce. Nezbývá než si přát, abychom využili jakoukoliv příležitost!

Jak lesy kolem Stanovnice zadržují vodu?

I lesům kolem vodní nádrže Stanovnice se kůrovec bohužel nevyhýbá. Některé břehy a kopce jsou již vykáceny. Tam, kde byly osázeny smíšené lesní porosty je situace pozitivní. Budeme doufat, že si příroda poradí a naše výjimečná zásobárna vody pro široké okolí bude mít pořád z čeho čerpat!

Třídění odpadu podruhé

V tomto příspěvku se opět vracíme k ožehavému tématu, jímž je ODPAD a jeho TŘÍDĚNÍ.

Důvody třídění můžeme shrnout do několika bodů:

Tříděný odpad nekončí na skládce – šetří se tak místo v přírodě a v našem okolí.

Směsné odpady většinou už nikdo netřídí a popeláři je vozí rovnou na skládku, v lepším případě do spalovny. Průměrný občan ČR vyprodukuje ročně téměř 200 kg směsného odpadu.

Vytříděný odpad je možné dále využít a ušetřit tak PRIMÁRNÍ SUROVINY, JAKO UHLÍ, DŘEVO, ROPU NEBO RŮZNÉ RUDY.

K výrobě nových věcí se využije vytříděný odpad, takže se nemusí zbytečně plýtvat přírodními zdroji a těžit vzácné suroviny. Recyklací jedné tuny papíru se ušetří 1.1 tuny dřeva.

Recyklací odpadu pomůžeme ušetřit značné množství energie a zároveň pomáháme snižovat množství produkovaného CO2.

Vždy je snazší vyrobit novou věc ze správně vytříděných odpadů než ji vyrábět z primárních surovin. Využitím střepů lze snížit vznik CO2 při výrobě nového skla o více jak 40%.

Tříděním odpadů významně šetříme přírodu.

Jen tříděním papíru se ročně zachrání skoro 2 miliony stromů!

Tím, že třídíme odpady, šetříme i svoje peníze.

Pro někoho je důležitá motivace finanční. Například na směsný odpad po pořádném vytřídění potřebuje menší popelnici. Navíc pro vesnici, kde žijeme, jsou náklady na tříděný odpad nižší než náklady na směsný odpad odvážený na skládku. Tříděním se ušetří peníze, které se dají použít jinde, třeba na stavbu nového hřiště?). Průměrně stojí obce v ČR směsný odpad 18-krát více než odpad vytříděný.

Obec Lešná má smlouvu s odpadovým Centrem Bystřice pod Hostýnem, kam se sváží odpad netříděný, ale lze zde zavážet i objemnější odpad viz odkaz na stránkách obce.

Celý příspěvek

Stanovnice – zásobárna vody pro Valašsko

Po dvou letech jsme byli shlédnout s Komisí životního prostředí a spolkem Za zdravé Lešensko, jak jsou na tom přítoky do Stanovnice. Zjistili jsme, že po vcelku deštivém jaru není situace vážná, ale ani také neteče z hlavního přítoku nikterak mnoho vody! Proto záleží na každém z nás, jak vodu z krajiny, hlavně tu pitnou, využíváme a jak s ní dokážeme hospodařit, resp. šetřit. Inspirací může být řešení situace v Dolních Březanech.